Ultralight jako životní styl
Od Roba jsme šli v sedm ráno, i když jsme u něho v domě mohli zůstat, jak bychom potřebovali. Užili jsme si tak probouzející město, což miluju. Stejně jako miluju květiny, zvířata a motorky a všechno tohle mi padesátitisícové město …
Spala jsem v rukavicích. Večery tu začínají být velice chladné. V noci jsme měli ve stanu a na spacácích vlhkost, ale do rána se oteplilo a probudili jsme se do suchého. To miluju. Bohužel měli na jednom z kempových baráčků …
Vstala jsem po šesté a začala balit věci. Spát jsme šli po půlnoci 🙈 Zachránilo nás kafe. Jsem ráda, když jsme v kempu a mám šanci ho uvařit – v přírodě to většinou není možné kvůli desítkám sandflies okolo stanu …
Probudili jsme se v pět ráno a hodinu řešili letenky 🙈🙈🙈 Z vícero důvodů jsme se rozhodli Zéland opustit o 14 dní dříve, než máme letenky. Přebookování původních letenek přes Singapur – zpáteční letenky jsme museli mít koupené kvůli vízům …
Ráno jsme se kochali pohledem na mraky, které se valily v údolí. Tomáš byl tím pohledem naprosto konsternovaný. Pro mě to znamenalo vlhké spacáky a totalně mokrý stan 🤣🙈 Sbalili jsme si věci a vyšli do údolí. Část dopoledne jsme …
Ráno jsme přemýšleli, jestli nezůstat v posteli trochu déle, ale nakonec jsme už v půl osmé byli na snídani a v půl deváté se vydali na stopa. Chodíme tu pozdě spát, a jak už to trvá dlouho, nemůžeme se ráno …
Ráno lilo jako z konve. Tušili jsme, že to přijde, když jsme večer kontrolovali předpověď. A taky sněžilo – na štěstí jen v kopcích okolo 1500 m. Všechny byly ráno srandovně pocukrované. V šest ráno byla tma jako v pytli …