Lenka Cestu na sever Švédska jsme měli projetou po pobřeží i vnitrozemím. Proto jsme se z Abiska vydali domů přes Norsko. Byla by škoda nevyužít příležitosti a nepoznat zase kus nové země.
V Abisku jsme ještě na parkovišti otevřeli předpověď počasí, abychom zjistili, kde bude na severu Norska nejméně pršet :-). A protože jsme také chtěli místo, kde na relativně malém prostoru uvidíme „hodně Norska“, padla volba na ostrov Senja.
První noc jsme si zařídili přes Airbnb, abychom se/si vyprali a užili trochu pohodlíčka. První ubytko nevyšlo, protože byl oproti fotkám na ubytování dost nepořádek a hlavně bychom museli použít koupelnu hostitele, což nebylo vůbec uvedené. Bylo to trochu nepříjemné řešit, ale líná huba, holé neštěstí, takže jsme se nedali a našli si jiné ubytování. A to byl úplně jiný svět. Luxusní apartmán, kde byla pračka, sušička, vířivka, dvě ložnice, krásný obývák, skvěle vybavená kuchyň… všechno nové, čisté, promyšlené. Po těch dnech na cestě to byla doslova pecka. Často se říká, že Skandinávie je extrémně drahá. Ale když jsme to porovnávali s tím, co dnes zaplatíte za ubytování v Česku, tak mi to vlastně nepřišlo nijak přehnané.
Druhý den jsme se vydali přímo na ostrov Senja. Rozhodli jsme se, že si nebudeme hrát na objevitele zapomenutých koutů a prostě si projedeme ty nejznámější atrakce jako jsou Segla a Tungeneset. Turisty jsme samozřejmě potkali, ale nedalo se to srovnat s tím, kolik jich proudí třeba v Praze… U Tungeneset je fakt malé parkoviště odhadem tak pro deset aut, takže se sem naráz ani tolik lidí nevejde. 🙂
Moc se nám tu líbilo, čemuž přispělo i to, že nám ještě stále přálo počasí. Dokonce došlo i na koupačky, bohužel jsem měla dost smůlu na odliv.
Po opuštění Senji jsme se ještě vydali na další turisickou atrakci ledovec Steindalsbreen. Ráno jsme vstali trochu dřív a bylo nás tam dohromady PĚT.
Cestu domů jsme „rozbili“ ještě dvěma zastávkami. Půl dne jsme strávili v přírodním parku Rago nasjonalpark a na jihu Norska jsme nakoukli do Dovrefjell–Sunndalsfjella nasjonalpark. Po severu, kde dominují dramatická ostrá skaliska, působila tahle krajina mnohem mírněji. Otevřené pláně, široké horizonty. V něčem nám to připomínalo túry ve Švédsku. Rádi bychom se sem vrátili už jen kvůli volně žijícím pižmoňům.
Cestou domů jsme ještě asi třikrát přespali v autě. Díky aplikaci Camp4Night jsme místo na spaní našli i hned přímo u Kodaně. Spaní v autě bylo super. Když jsme si to spočítali, vyšlo nám, že jsme ušetřili zhruba třetinu nákladů oproti minulému roku. A přitom jsme měli pocit bohatší dovolené.
