Lenka Když jsme šli v roce 2017 PCT, čerpali jsme informace od blogera/Youtubera Stu z Nového Zélandu. Čirou náhodou jsme se s ním na PCT i potkali 🙈 Když v našich videích viděl, že jsme na Novém Zélandu, napsal nám, že tady bude náš Trail Angel.
A protože zrovna tráví čas v Lake Tekapo, nabídl nám, že nás odveze z trailu do města. Den před „Dnem D“ byl akorát v horách signál, a tak jsme domluvili detaily.
V pátek ráno jsme rychle ušli 11 km k silnici, a pak se vydali prašnou cestou k turistickému městečku Lake Tekapo. A Stu nás tu nabral se vší parádou – dovezl nám limonády a brambůrky ☺ Takové setkání po letech!
(Cedule u cesty 🙈🙉🙊 pobavila.)
Hned jsme jeli na snídani a pak hledali ubytování. Zdá se nám, že v této oblasti poptávka zdaleka převyšuje nabídku, což vede k hodně našponovaným cenám. A ke všemu jsme trefili akorát víkend 🤨 – tzn. vyšší ceny. Ceny pokoje pro dva na dvě noci se pohybovaly od 500 dolarů výše. Zkoušeli jsme všechna okolní města a i města dále po trailu, nakonec jsme se rozhodli pro cenově dostupnější městečko Fairlie – resp. nám ani nic jiného nezbylo 😂 Město bylo 45 km mimo trail, ale Stu nás tam odvezl. Cena za motelové studio byla okolo 180 dolarů za noc.
Stu byl tak hodný, že nám v Lake Tekapo našel apartmán přes svého příbuzného – a to jen za symbolickou cenu 50 dolarů! Bohužel jen pár minut před tím, než nám tuto informaci oznámil, jsme si zamluvili a hlavně i zaplatili ubytování jinde a druhou noc nám tam již nechtěli zrušit 😕
Snídaně v čínské pekárně. Zdá se, že je zde čínská komunita opravdu rozsáhlá, protože je potkáváme na každém kroku – v obchodech i ve službách.
Za odvoz jsme byli Stu moc vděční. Pěkně se nám na hory z jeho obytného auta dívalo.
Ve městě Fairlie jsme si ještě chvíli povídali u kafe, a pak jsme se rozloučili a šli do motelu.
Ubytování mělo naprosto všechno, co jsme potřebovali. Hlavně nás potěšil sporák s troubou a obecně perfektní vybavení kuchyně. Konečně jsem si mohla trochu zařádit 😊😋
Ve městečku byl jen předražený Four Square, a proto jsme koupili mraženou zeleninu a bramborové placky, což vyšlo cenově velice příznivě, a opekli jsme si je na grilu.
Následující dva dny jsme do sebe chtěli dostat co nejvíce zeleniny.
Jelikož miluju snídaně – hlavně slané snídaně – a doma máme s Tomášem tak odlišný režim, že ani během víkendu se na snídani nesejdeme, využila jsem situaci a připravila parádní snídani 😍 Po skoro třech měsících jsme si dali třeba máslo 😍
Zbytek času jsme strávili psaním blogu a doděláním videí. Také jsme prali a připravovali se na další cestu 🚴♀️🚴♂️🚶♂️🚶♀️
Ahoj Jirko, máme na to stejný názor. Jsme tu už tak dlouho, že ve vzpomínkách na trail máme trochu maglajs 😆 Poslední momenty trailu nás teď ovlivňují nejvíce. Dívala jsem se na počasí a už se to v Praze blíží k 10 C 😊 Tady je teď prostě nádherně, sluníčko nám bude chybět, ale těšíme se na české jaro 🏖🏜 Zdraví Lenka Tom
👍 konec dobrý, vše dobré – to je super, studio sice za hubičku nebylo, ale máte na závěr krásný trail a ani valentýn nepřišel zkrátka 😄🍸, a navíc – poslední vzpomínky Vás budou nejvíc provázet na cestě zpátky domů. Větrná Praha zdraví NZ